green day

2. září 2006 v 14:17 | Mrs.Armstrong |  koncerty
Report

Green Day víc bavili, než hráli

Petr Janoch 06.06.05, 17:16, Průměrné hodnocení: 5 od 2 uživatelů


V neděli 5. června 2005 se mnohým fanouškům pop-punku splnil sen. Do pražské Sazka Arény přijeli Green Day a téměř plnou halu skvěle pobavili. Osmileté děti za doprovodu rodičů, třináctileté holčičky oděné do poněkud bizardních oblečků doplňující zapálená cigareta (a to i během koncertu samotného), ale i poněkud odrostlejší fanoušci 25 a výš. Tak moc různorodé bylo publikum, které se krásně kastovalo, když Green Day spustili nějakou starší věc. American Idiot a masivní reklamní kampaň, to vše prostě zapůsobilo.

Po organizační stránce skvěle zvládnutý koncert začal přesně úderem osmé hodiny, kdy na velké pódium, kterému po stranách dominovaly dvě zaťaté pěsti ve stylu American Idiot, vtrhla česká skupina Clou, objev letošní sezóny. Během půlhodinového setu zahráli písničky ze svého debutního alba "Postcards" a byly kvalitní náhradou za původně ohlášenou support skupinu, My Chemical Romance. Na publiku bylo vidět, že Clou moc neznají; do varu se dostala prakticky celá hala snad jen při aktuálním rádiovém hitu Island Sun. Frontman Lukáš Vyhnal alias Lukemo dobře spolupracoval s publikem, povzbuzoval jej a reakce lidí se postupně zlepšovala. Přesto všechno bych doporučil těm, kdo chtějí Clou vidět opravdu ve svém živlu, ať si zajde na některý z jejich klubových koncertů, kde jsou tito velmi sympatičtí kluci jako doma.

V devět hodin, kdy měl začít samotný koncert Green Day, se na pódiu za zvuku písničky YMCA od Village People objevil růžový králiček, který vynahradil zhruba půlhodinové čekání a uhasil začínající nervozitu v hale. Králíček se asi po 5 minutách odpotácel, hala potemněla a na pódium se přiřítili Green Day a nemohli začít jinak, než svým politickým hitem American Idiot, ve kterém frontman Billie Joe Armstrong pozdravil výkřikem "Ahoj Praha". Ostrá kytara se zařezávala do publika plného očekávání, které ještě nebylo v tom správném varu, což se velmi brzy projevilo, když jej Armstrong nechal zazpívat pasáž z písničky. Krátká a poněkud trapná neodezva byla velmi brzy zapomenuta, publikum se z prvotního úspěchu rychle vzpamatovalo a při dalších podobných kouscích bylo již vše v naprostém pořádku.

Stejně jako na albu American Idiot, tak i po stejnojmenné písničce následoval předlouhý song Jesus of Suburbia stejně jako singlový hit Holiday, ve kterém Armstrong odložil kytaru, kterou přenechal na doprovodném kytaristovi, a jal se pouze zpívat. Stejně tak se stalo i při další písničce St.Jimmy. Mladší fanoušci byli spokojení; přišli právě kvůli těmto aktuálně známým songům.
Ale na své si přišli také o hodně starší fandové, kteří si mohou pamatovat první koncert Green Day, tehdy ještě v Československu v roce 1991. Písnička Longview byla začátkem výletu Green Day do své starší tvorby. A tak jsme mohli v Praze slyšet Hitchin' a ride, Brain Stew, Basket Case, She nebo třeba Minority.

Jak se dalo očekávat, neodpustil si Armstrong patetické výkřiky ohledně amerického prezidenta, např. při představování skupiny se označil za George W. Bushe, což samozřejmě nenechalo mnohé z davu klidným a reagovali očekávaným způsobem. Je zajímavé, že to byli hlavně ti z té mladší věkové kategorie... Stejnou odezvu mělo i Armstrongovo hecování publika, které se zvrhlo v poněkud pasexuální záležitost. Úspěch zaručen.

Byla to show a velká. Pyrotechnické efekty, dělbuchové výbuchy, efektní a nakonec i efektivní proměny aranžmá pódia, na kterém se postupně objevil velký nápis Green Day složený ze stovek malých žároviček nebo stejně koncipovaná obří obrazovka zobrazující motivy lidské tváře. Silnou stránkou Green Day je výborná komunikace s publikem, při kterém Armstrong neustále a s patřičnou vervou hecuje všechny přítomné. Když se mu zdálo, že publikum už uvadá, stačilo vykřiknout Czech republic. Během koncertu to Armstrong udělal asi desetkrát..na konci to již působilo poněkud trapně. Asi dvacetkrát frontman různými způsoby poděkoval všem a neopomněl zdůraznit, že všichni jsou skvělí, úžasní, nejlepší.
Stejně jako i na jiných koncertech, tak i v Praze si zahráli Green Day s fanoušky hru docela zajímavou hru. Tři šťastlivce z prvních řad si Armstrong pozval na pódium, aby zde hráli místo Green Day. I tak se stalo a ti tři na to asi nikdy v životě nezapomenou a to hlavně "náhradní" kytarista, který si za odměnu odnesl Armstrongovu kytaru. Byla to prostě show.

Pak ale následovalo docela hluché a nudné místo, které bylo zajímavé snad jen v typickém šíleném výrazu v obličeji basisty Mikea Dirnta nebo skoročeském Armstrongově poděkování publiku za potlesk "Dyky". Ale kdo čekal nějaké větší hudební improvizace, které jsou běžnou součástí velkých koncertů, mohl být zklamán. Místo toho se dočkal jen typických "odpočinkových" míst, které tu a tam zpestřoval třeba saxofon (v podání českého muzikanta) nebo trubka. Žádné větší sólo bicích, basovky ani kytar se nekonalo, prostě nic, co by po hudební stránce dobrý koncert udělalo skvělým.

Ale na koncertě jde především o atmosféru a ta byla skvělá. Fanoušci se bavili, fanynky omdlévaly. Při pomalejší písničce Wake Me Up When September Ends hala potemněla a slečny vytáhly z kabelek zapalovače. Ale hned je zase schovaly, protože koncert se blížil k vyvrcholení singlovou písničkou Minority, ve které Armstrong vyměnil kytaru za foukací harmoniku. Green Day dohráli, poděkovali a odešli. Trapas se nestal, všichni pochopili, že je třeba vytleskat si návrat svých miláčků. K tomu jim zanedlouho pomohl také dříve zmiňovaný světelný nápis, který vybízel ke skandování jména Green Day, což všichni hned pochopili a tak již nic nebránilo návratu kalifornských hochů zpět na pódium pražské Sazka Arény.

V přídavku zahráli Green Day starší věc Maria, cover snad nejslavnějšího hitu Queen We Are the Champions, při kterém snad jen chyběl zavázaný malíček na Armstrongově ruce. Písničkou Boulevard of Broken Dreams se Green Day rozloučili a při padajících konfetách v podobě granátu z American Idiot na stojící diváky dali Praze sbohem. Všichni až na Amrstronga, který ve velmi příjemné a spokojené atmosféře vykouzlil ještě navíc na kytaře smutnou písničku Good Riddance (Time Of Your Life).

Přesto lidé smutní neodcházeli. Naopak, těžko byste hledali fanouška nespokojeného. Praha viděla show, jakou už dlouho ne. A asi dlouho neuvidí. Přesto, nebo spíš možná právě proto snad nikomu nevadilo, že Green Day nezahráli během hodiny a třičtvrtě po hudební stránce výjimečný koncert, že to tu a tam někomu uteklo, nebo že někteří z nich neměli ani páru, cože to za písničkou právě jejich miláčci hrají. A nakonec i ty slečny málem viděly Billieho pindíka. Byla to prostě kvalitní show se vším všudy. Děkujeme, Green Day!


Green Day (support Clou)
5. červen 2005
Praha - Sazka Aréna

Setlist:

American Idiot
Jesus of Suburbia
Holiday
St. Jimmy
Longview
Hitchin' a ride
Brain Stew
Jaded
Knowledge
Basket Case
She
King for a day
Wake Me Up When September Ends
Minority

Přídavek:

Maria
We Are the Champions
Boulevard of Broken Dreams
Good Riddance (Time Of Your Life)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klara Klara | 2. dubna 2007 v 20:15 | Reagovat

Hlavne ze ty bys to zahral lip ty frajere :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama