Září 2006

red hot chilli peppers

2. září 2006 v 14:19 | Mrs.Armstrong |  koncerty

SAZKA ARENA

Nejmodernější víceúčelový stánek pro sport, kulturu, výstavy a další události v Evropě.
SAZKA ARENA

ELÁN

2. září 2006 v 14:17 | Mrs.Armstrong |  koncerty
Chat

green day

2. září 2006 v 14:17 | Mrs.Armstrong |  koncerty
Report

Green Day víc bavili, než hráli

Petr Janoch 06.06.05, 17:16, Průměrné hodnocení: 5 od 2 uživatelů


V neděli 5. června 2005 se mnohým fanouškům pop-punku splnil sen. Do pražské Sazka Arény přijeli Green Day a téměř plnou halu skvěle pobavili. Osmileté děti za doprovodu rodičů, třináctileté holčičky oděné do poněkud bizardních oblečků doplňující zapálená cigareta (a to i během koncertu samotného), ale i poněkud odrostlejší fanoušci 25 a výš. Tak moc různorodé bylo publikum, které se krásně kastovalo, když Green Day spustili nějakou starší věc. American Idiot a masivní reklamní kampaň, to vše prostě zapůsobilo.

Po organizační stránce skvěle zvládnutý koncert začal přesně úderem osmé hodiny, kdy na velké pódium, kterému po stranách dominovaly dvě zaťaté pěsti ve stylu American Idiot, vtrhla česká skupina Clou, objev letošní sezóny. Během půlhodinového setu zahráli písničky ze svého debutního alba "Postcards" a byly kvalitní náhradou za původně ohlášenou support skupinu, My Chemical Romance. Na publiku bylo vidět, že Clou moc neznají; do varu se dostala prakticky celá hala snad jen při aktuálním rádiovém hitu Island Sun. Frontman Lukáš Vyhnal alias Lukemo dobře spolupracoval s publikem, povzbuzoval jej a reakce lidí se postupně zlepšovala. Přesto všechno bych doporučil těm, kdo chtějí Clou vidět opravdu ve svém živlu, ať si zajde na některý z jejich klubových koncertů, kde jsou tito velmi sympatičtí kluci jako doma.

V devět hodin, kdy měl začít samotný koncert Green Day, se na pódiu za zvuku písničky YMCA od Village People objevil růžový králiček, který vynahradil zhruba půlhodinové čekání a uhasil začínající nervozitu v hale. Králíček se asi po 5 minutách odpotácel, hala potemněla a na pódium se přiřítili Green Day a nemohli začít jinak, než svým politickým hitem American Idiot, ve kterém frontman Billie Joe Armstrong pozdravil výkřikem "Ahoj Praha". Ostrá kytara se zařezávala do publika plného očekávání, které ještě nebylo v tom správném varu, což se velmi brzy projevilo, když jej Armstrong nechal zazpívat pasáž z písničky. Krátká a poněkud trapná neodezva byla velmi brzy zapomenuta, publikum se z prvotního úspěchu rychle vzpamatovalo a při dalších podobných kouscích bylo již vše v naprostém pořádku.

Stejně jako na albu American Idiot, tak i po stejnojmenné písničce následoval předlouhý song Jesus of Suburbia stejně jako singlový hit Holiday, ve kterém Armstrong odložil kytaru, kterou přenechal na doprovodném kytaristovi, a jal se pouze zpívat. Stejně tak se stalo i při další písničce St.Jimmy. Mladší fanoušci byli spokojení; přišli právě kvůli těmto aktuálně známým songům.
Ale na své si přišli také o hodně starší fandové, kteří si mohou pamatovat první koncert Green Day, tehdy ještě v Československu v roce 1991. Písnička Longview byla začátkem výletu Green Day do své starší tvorby. A tak jsme mohli v Praze slyšet Hitchin' a ride, Brain Stew, Basket Case, She nebo třeba Minority.

Jak se dalo očekávat, neodpustil si Armstrong patetické výkřiky ohledně amerického prezidenta, např. při představování skupiny se označil za George W. Bushe, což samozřejmě nenechalo mnohé z davu klidným a reagovali očekávaným způsobem. Je zajímavé, že to byli hlavně ti z té mladší věkové kategorie... Stejnou odezvu mělo i Armstrongovo hecování publika, které se zvrhlo v poněkud pasexuální záležitost. Úspěch zaručen.

Byla to show a velká. Pyrotechnické efekty, dělbuchové výbuchy, efektní a nakonec i efektivní proměny aranžmá pódia, na kterém se postupně objevil velký nápis Green Day složený ze stovek malých žároviček nebo stejně koncipovaná obří obrazovka zobrazující motivy lidské tváře. Silnou stránkou Green Day je výborná komunikace s publikem, při kterém Armstrong neustále a s patřičnou vervou hecuje všechny přítomné. Když se mu zdálo, že publikum už uvadá, stačilo vykřiknout Czech republic. Během koncertu to Armstrong udělal asi desetkrát..na konci to již působilo poněkud trapně. Asi dvacetkrát frontman různými způsoby poděkoval všem a neopomněl zdůraznit, že všichni jsou skvělí, úžasní, nejlepší.
Stejně jako i na jiných koncertech, tak i v Praze si zahráli Green Day s fanoušky hru docela zajímavou hru. Tři šťastlivce z prvních řad si Armstrong pozval na pódium, aby zde hráli místo Green Day. I tak se stalo a ti tři na to asi nikdy v životě nezapomenou a to hlavně "náhradní" kytarista, který si za odměnu odnesl Armstrongovu kytaru. Byla to prostě show.

Pak ale následovalo docela hluché a nudné místo, které bylo zajímavé snad jen v typickém šíleném výrazu v obličeji basisty Mikea Dirnta nebo skoročeském Armstrongově poděkování publiku za potlesk "Dyky". Ale kdo čekal nějaké větší hudební improvizace, které jsou běžnou součástí velkých koncertů, mohl být zklamán. Místo toho se dočkal jen typických "odpočinkových" míst, které tu a tam zpestřoval třeba saxofon (v podání českého muzikanta) nebo trubka. Žádné větší sólo bicích, basovky ani kytar se nekonalo, prostě nic, co by po hudební stránce dobrý koncert udělalo skvělým.

Ale na koncertě jde především o atmosféru a ta byla skvělá. Fanoušci se bavili, fanynky omdlévaly. Při pomalejší písničce Wake Me Up When September Ends hala potemněla a slečny vytáhly z kabelek zapalovače. Ale hned je zase schovaly, protože koncert se blížil k vyvrcholení singlovou písničkou Minority, ve které Armstrong vyměnil kytaru za foukací harmoniku. Green Day dohráli, poděkovali a odešli. Trapas se nestal, všichni pochopili, že je třeba vytleskat si návrat svých miláčků. K tomu jim zanedlouho pomohl také dříve zmiňovaný světelný nápis, který vybízel ke skandování jména Green Day, což všichni hned pochopili a tak již nic nebránilo návratu kalifornských hochů zpět na pódium pražské Sazka Arény.

V přídavku zahráli Green Day starší věc Maria, cover snad nejslavnějšího hitu Queen We Are the Champions, při kterém snad jen chyběl zavázaný malíček na Armstrongově ruce. Písničkou Boulevard of Broken Dreams se Green Day rozloučili a při padajících konfetách v podobě granátu z American Idiot na stojící diváky dali Praze sbohem. Všichni až na Amrstronga, který ve velmi příjemné a spokojené atmosféře vykouzlil ještě navíc na kytaře smutnou písničku Good Riddance (Time Of Your Life).

Přesto lidé smutní neodcházeli. Naopak, těžko byste hledali fanouška nespokojeného. Praha viděla show, jakou už dlouho ne. A asi dlouho neuvidí. Přesto, nebo spíš možná právě proto snad nikomu nevadilo, že Green Day nezahráli během hodiny a třičtvrtě po hudební stránce výjimečný koncert, že to tu a tam někomu uteklo, nebo že někteří z nich neměli ani páru, cože to za písničkou právě jejich miláčci hrají. A nakonec i ty slečny málem viděly Billieho pindíka. Byla to prostě kvalitní show se vším všudy. Děkujeme, Green Day!


Green Day (support Clou)
5. červen 2005
Praha - Sazka Aréna

Setlist:

American Idiot
Jesus of Suburbia
Holiday
St. Jimmy
Longview
Hitchin' a ride
Brain Stew
Jaded
Knowledge
Basket Case
She
King for a day
Wake Me Up When September Ends
Minority

Přídavek:

Maria
We Are the Champions
Boulevard of Broken Dreams
Good Riddance (Time Of Your Life)

Phil Collins

2. září 2006 v 14:13 | Mrs.Armstrong |  koncerty
ŽIVOTNÍ ZÁŽITEK V ARENĚ
Lístky na sezení v sektoru 102 a kus konfety vystřelený do vzduchu při Sussudio
Autor: Don P. Patron, 24. 11. 2005
Na tomto místě se vám pokusím popsat mé dojmy z vystoupení Phila Collinse v Praze. Na tento koncert jsem se těšil již dlouhé měsíce dopředu. Lístky jsem měl pečlivě uschovány a pravidelně jsem je prohlížel, zda nemají nějaký šrám, nebo zda mi je dokonce někdo neukradl.
Těšil jsem se tak hodně na říjnový koncert, že se nekonal. Phil ztratil hlas a já náladu. Naštěstí tyto koncerty nezrušil, ale posunul o měsíc dál, tedy na úplný závěr svého rozlučkového turné.
A tak smutnou náladu vystřídalo nové těšení a boje v práci o další dovolenou. To se naštěstí povedlo. Poslední dny před koncertem jsem už nemyslel téměř na nic jiného. Všichni kdo mě znají ví, že je to pro mě událost, která se už nebude opakovat. S radostným očekáváním se však mísily i zvláštní pocity. Obavy z toho, že to zase nějak nevyjde ne a ne vypudit z hlavy.
Den před koncertem jsem sledovat zprávy, zda se opět někde neobjeví informace, že Phil opět ztratil hlas, nebo že se při nákupech v Praze ztratil. Naštěstí nic z toho se nevyplnilo a mohli jsme s manželkou chystat svačiny.
23. listopadu ráno jsme vyrazili. Jeli jsme autem až z Třince. Cestou jsme si poslouchali Philovy písně a povídali si o tom, jak se těšíme. Jeli jsme čtyři - on ten benzín pak vyjde levněji :-).
Před arenou jsme se objevili už před osmnáctou hodinou. Byl tam stánek, odkud se ozývaly typické "collinsovky." Prodávaly se zde Philova alba. Navodilo to příjemnou atmosféru a ještě větší nedočkavost. Působilo to asi tak, jako když těsně před Vánocemi procházíte trhy a slyšíte všude hrát koledy a vonět perníčky.
Když začali pouštět do areny, hodil jsem na hromadu k eskalátorům ještě nějakou tu stovku vizitek tohoto webu ;-) a tlačil se dovnitř. Manželku jsem držel pevně za ruku a soukali jsme se k nabouchanému "security." Vytáhli jsme mobily a peněženky a prošli bezpečnostním rámem. Představte si, nic jsem nepašoval. Všude byla spusta lidí. Jedni diskutovali o tom, co Phil asi zahraje, jiní směřovali hned k pivu či něčemu k jídlu. Mnozí šli na záchod či se jen tak procházet dokola po areně. Většina lidí však nakukovala ke krámku s originálními věcmi Phila Collinse. Trička, mikiny, kšiltovky, kondomy, DVD, CD, Tour programy,... to vše se zde za nemalý peníz prodávalo.
Byli zde lidé jak mladí tak staří. Všechny věkové skupiny si přišly vychutnat vyzrálý pop Phila. Všichni, jak jsme tam tak postávali, jsme vlastně měli jedno společné. Uznáváme hudbu, která něco říká, neplácá do prázdna, má styl a hlavně je produkována člověkem s obrovským srdcem.
Našli jsme svůj sektor. 102 - to je naše! stál tam "securiťák" a usmíval se na nás. Po otázce, zda jsme zde správně se usmál a povídal, že Phil tady za ním teď byl, a že koncert zrušil. Pak pravil že si už vzpomíná. Collins zde prý nevystupuje, jen nějaký plešatý dědek. Odpověděl jsem mu, že to nemůže říkat nám, jeho skalním fanouškům.
Pět minut před 19 hodinou se všechny dveře se vstupy do hlavního dění otevřely. Prošli jsme terminálem a už se ocitli v tom obrovském nádherném kotli. Skvělý pohled. Hned jsme si šli sednout na místo a pak už jsme sledovali, jak se hala pomalu plní. Musím říct, že na můj vkus si diváci dávali dost na čas, než usedli na svá místa. Stalo se tak až po 20. hodině, když už měl koncert začínat.
Po 20. hodině, když už fanoušci, kteří měli lístky na stání zcela zaplnili plochu před podiem, začali nad ně nahoru vylézat po žebříku Philovi osvětlovači a usedli do připravených sedaček vysoko nad zemí. Jejich horolezecký um fanoušci ocenili potleskem a jásotem.
A pak už se čekalo na tu pravou chvíli. Když po čtvrt na devět potemněla světla v areně, začali diváci skandovat. Teď už se čekalo jen na Phila. Všichni se na něj hodně těšili a umocnilo to i nuceně prodloužené čekání o další měsíc.
A je to tady! Phil přichází do areny. A vypadá úplně stejně jako na posledním DVD k tomuto turné. Uklání se nadšenému publiku a usedá za bicí. Dává první ránu. To už je jasné, že začíná Drum Intro. Zvuk je tak krystalicky čistý, hlasitý, fascinující. Phil pokračuje svým bubenickým solem. Dává do toho tolik energie. Koncert začíná a ono to už vypadá, jako by chtěl ze sebe vypustit duši! Oproti DVD je toto sólo náročnější, delší a hezčí. Poté se přidává Chester Thompson. Podobně úžasné sólo. Pak už jejich Intro pokračuje. Přichází kapela a plynule naváže Something Happened On The Way To Heaven.
Phil předstupuje dopředu a lámanou češtinou pozdraví: "Ahoj Praho!" Diváci jásají. Pak už zpívá svůj tradiční úvodní hit.
Následuje pohodovka Against All Odds a já si uvědomuji, že hlasová indispozice je pryč a Philovy tóny zní čistě a krásně. Ano, to už je zase on. Možná stárne, ale zůstává stále Panem Mistrem.
Phil bere do rukou velké papíry a nám už je jasné co se bude dít. Opět krásně měkkou češtino začne: "Tak jsem přeci zde..." a pokračuje: "Je mi fajn. Já zahrát mnoha hitů..." Lidi šílí. Phil a čeština, to se samozřejmě líbí.
Při Don't Lose My Number začíná fanouškům téct krev v žilách rychleji. Precizní provedení v podání Philovy kapely je skvělé. Dokonalá souhra. Už zpívám i já. Někteří sedící fanoušci se pohupují v rytmu a také zpívají.
Následuje opět oddychová notorický známá One More Night, při které se objevují první zapalovače a také neonové tyčinky. U této písně si vždy uvědomím, že Collins nezpívá pouze hlasivkami, ale svým srdcem, city. Tahle píseň byla opravdu zážitkem, přestože si někdo možná řekne, že je to odrhovačka. Možná je, ale včera zněla originálně. Po každé písni říká Phil díky... Spíš to znělo jako tíky... ale o to roztomilejší to bylo.... ;-)
Následuje svižnější píseň, cover verze Can't Stop Loving You. K refrénu se přidávají všichni a vytleskávají do rytmu hudby. Zpěv zní čistě a propracovaně. Phil by se vůbec nemusel stydět dát toto provedení na nějaké live CD.
Při Hang in Long Enough dostávají šanci předvést se i dechoví hráči Philova týmu. O jejich profesionalitě jsme jistě všichni přesvědčeni a takhle živě je to úžasné. Holt Collins nemá v kapele žádná béčka ;-).
Vokalisté, jejichž elán je ještě větší než na pařížském DVD předstupují společně s Philem dopředu. Zazpívali nádhernou verzi True Colors s použitím minima nástrojů. Doplňoval je pouze Brad Cole na klávesy a mezihry vyplňoval saxofon. Šest vokalistů a jeden Collins ukázali, co je to nádherná souhra hlasů. Po písni zůstávají na svých místech a pokračují pomalejší ale rytmickou písní Come With Me. Píseň, při které jsem netrpělivě čekal, až se na světelné tabuli za kapelou spojí ony dvě virtuální ruce...
A konečně naše píseň. A Groovy Kind of Love. Phil usedá na starou dřevěnou židli a za nádherné melodie zpívá tuto fantastickou baladu. Tuto píseň nám hráli na svatbě. O to větší radost jsem z ní nyní měl.
Na takovém koncertě nemohla chybět ani Another Day in Paradise, která se už hraje jaksi povinně. Tato píseň použitá ve Philově boji na pomoc bezdomovcům se stala obrovským hitem.
Pak zde bylo něco, co na DVD nenajdete. Phil s Luisem Contem vystoupili dozadu na podium. Každý do jednoho rohu. Před sebou měli jen malý bubínek. A najednou začali bubnovat k pochodu a přešlapovat u toho. Phil měl kamenný výraz, čímž dodával písni zvláštní nádech. Po chvíli se přidal ten typicky skotský zvuk. Ano, už jsem poznával. We Wait And We Wonder v celé své kráse. Phil stále nezpíval, jen bubnoval a tvářil se vážně. Pochodoval jako voják. Píseň dostávala grády, světelné efekty byly úžasné. Byl jsem v euforii. Tato píseň mě asi dostala nejvíc. Když pak začal Collins ještě zpívat, usoudil jsem, že zařazení této skladby do setlistu bylo na místě. Dodalo to koncertu ještě větší náboj. Tohle provedení prostě jednička. Byl to výkon i fyzický.
Proto muselo nastat zpomalení. To nejlépe zajistila Separate Lives, které je sice pomalejší, ale už ne tak jednoduchá na zazpívání. Ale trio Phil a vokalisté to zvládli na jedničku. Ukázalo se, že oba mají hlasy jako zvon.
Na řadě byla světelná šou a přítmí na podiu. Phil už se připravoval na In The Air Tonight. Když začal zpívat, Sazka arena opět šílela. Všichni tleskali jako jeden muž do rytmu Philova zpěvu a chůze. Pak přišla ta hlavní část této Philovy nejstarší solové písně. Bící. U mixu si někdo pěkně pohrál, protože tomu bylo přidáno a zvuk byl tak silný, že člověkem prostoupil totálně. Ze světelné tabule šlehaly blesky a tím doplňovaly rytmus Philova bubnování. Velmi působivé provedení skladby.
Ani pak se nezpomalovalo. Začíná šou stejně jako v roce 1996. Phil s kapelou to rozparádili při Dance Into The Light. Následovala dvojpíseň se svým typickým spojením. You Can't Hurry Love a Two Hearts. Fanoušci mávali rukama na obě strany na popud bandu.
Pak už si všichni nasadili klobouky všech tvarů, barev a velikostí a bylo jasné, že přijde svižná Wear My Hat. Jeden klobouk letěl i do publika.
Invisible Touch je sice písní Genesis, ale Phil se rozhodl přidat ji do svého setlistu. A udělal moc dobře. Bylo to energické, skvělé! Stejně tak jako píseň Easy Lover, která na ni bezprostředně navázala.
Sussudio dalo znát, že se koncert blíží ke konci. Mezi fanoušky byly z obou stran podia vystřeleny barevné konfety. Manželka si všimla, že to bylo vystřelelno ručně z jakýchci kartonů. Žádná automatika. Tento způsob, který Phil používá už dlouhá léta, je vlastně prostý a jednoduchý. Ale vždy se líbí. Mohla by být laserová šou, ale klasické konfety stačí. Ona už by to pak nebyla ta typická Sussudio. Nahoře na této stránce je kus zelené konfety, který vyletěl v areně do vzduchu. Jako tradičně sestupuje Collinse k fanouškům v prvních řadách a dává jim zazpívat to pod kůži zaryté "Sussudio." Nadšenci do toho křičí a jsou zřejmě nadšeni, že se dotkli Phila. Jeden známý mi po koncertě sdělil, že Phila viděl na 5 metrů. Prý ho vidět prskat, tak je to dobrý....
Collins se loučí, společně s týmem se klaní a odcházejí. Fanoušci skandují stále více. Dupou nohama, křičí, pískají, tleskají, až se arena otřásá. Po chvíli je kapela zpátky. Vokalisté s Philem se stavějí dopředu a zpívají It's Not Too Late. Moc pěkná píseň z alba Testify. Při ní se všichni houpou na levou a pak na pravou stranu.
Po tomto "pomaláči" usedá Phil opět za bicí a navazuje vlastně na to, čím začal. Drum intro, již poněkud kratší a v rytmu toho co se blíží. Závěrečná píseň Take me home. Při ní už stojí všichni na nohách a zpívají: "Tejk mí hooum..." Na úplný závěr pak opakujeme tato slova v různých polohách a s různými vlnkami a já si tyto poslední okamžiky užívám naplno. Za chvíli se Phil Collins ztratí z dohledu a budou jen vzpomínky. Krásné vzpomínky.
Na závěr za aplausu odchází jeden člen kapely za druhým. Phil se s každým rozloučí a odchází pomalu sám dozadu. Když vyjde nahoru, otočí se ještě na fanoušky, roztáhne ruce a za ním se na světelné tabuli objeví zeměkoule a přes ní velikým nápisem PRAHA. Pak mizí z očí a už je jen naposledy slyšet: "Take me home............"
Koncert skončil. Malou rezenci zaujatého fandy si přečtěte níže. Odjíždíme domů. Jsme nadšeni vystoupením a neustále si sdělujeme své dojmy. Ještě ráno v posteli si místo spaní povídáme, jaká byla ta či ona píseň. Phile díky...
Don P. Patron, webmaster
Recenze koncertu z 23. 11. 2005
Autor: Don P. Patron
Jednoduchá scéna neznamená jednoduchý koncert. Podium bylo menší než jsem očekával, ale zcela stačilo. Všichni se na něj vešli. Celkový dojem z koncertu je skvělý. Zvukově provedeno bezvadně, skladby zvládnuty bravurně. Setlist sestaven vhodně. Philovi to dvakrát trochu ujelo, ale jako správný profesionál to ustál a umě to napravil. Jinak zvládl tuto velmi náročnou šou nad mé očekávání a ukázal se v Praze ve velmi dobré kondici. Povedl se mu nádherný koncert plný emocí, ale na druhou stranu i skvělých rytmů. Kapela byla na jedničku. Všichni byli jako jedna velká rodina. Nejhezčí bylo, že si člověk při koncertu vůbec neuvědomoval, že je to jeden z mnoha. Všichni na podiu působili totiž tak, jako by to byl jeden jediný koncert a nic kolem neexistovalo. Maximální nasazení celého týmu bylo vidět od začátku až do konce. Prostě paráda. Vynachválit by se dalo všechno. Philův humor, když chycenou kytici nabídl vokalistovi Arnoldovi, prožívání všech písní celou kapelou, hezkou scénu,... Je toho hodně. A vytknout? To nedovedu nic. Snad jen to, že už je to za mnou a že už Phila možná nikdy neuvidím takhle živě.

rock

2. září 2006 v 14:12 | Mrs.Armstrong |  mp3

Rock mp3 ke stažení zdarma

Obrázek uživatele Juris

Krucipüsk

Ne příliš známa avšak podle mně jedna z nejlepších rockových kapel u nás. Liberecká kapela Krucipüsk v popředí s Tomášem Hájíčkem velmi viniká na všech konzertech, i přesto že se muzikanti v kapele docela často měnili je muzika pořád velmi kvalitní a texty neztrácejí svou podstatu ani po přibližných 15 letech vydání prvního alba RATATA.Zejména jsme mohli Krucipüsk vydět společně se skupinou Kabát, které dělají nejen předkapelu, ale široce s nimi spolupracují.

» číst dál | 3621 x přečteno Obrázek uživatele Juris

Úvod

Tak vás zdravim Rockový nadšenci. Od dnešního dne vás v této sekci budu provázet já (Juris) Protože mám v oblibě českou rockovou hudbu zaměřim se přímo na ni. Uvítam jakoukoliv pomoc takže kdokoliv má zájem mi pomoci se zahraniční muzikou ať se mi ozve na ICQ (212-622-621).


mp3

2. září 2006 v 14:07 | Mrs.Armstrong |  mp3

Jungle mp3 ke stažení zdarma

Drumatix

video Drumatix je drum´n´bass projekt který vznikl v červnu 2001 v Českém Těšíně. Drumatix dnes tvoří drumandbassoví djs Imotep a Kamion, které na akcích doplňuje MC One Rider. Na akcích hrají hlavbně svoji produkci, jednotlivě se však věnují i djingu.

» 37 komentářů | číst dál | 11591 x přečteno

TELE2BEATZ

video Jungle a dnb soundsystem.

» 13 komentářů | číst dál | 5973 x přečteno

REDRUM

video Drum and Bass, jungle, breakbeat soundsystem z Brna

» 5 komentářů | číst dál | 4090 x přečteno

BADTEKK

video Freetekno a jungle soundsystem.




» 5 komentářů | číst dál | 3432 x přečteno

DNB.SK audio archive

mp3
Dnb.sk je projekt mapující drum and bass scénu především u našich blízkých sousedů, tedy na slovensku. Pro Vás mimo spousty informací o zlomených beatech může být zajímavý jejich mp3 archiv jehož ukázku najdete i zde.


MADDONA-KONCERT V PRAZE

2. září 2006 v 14:03 | Mrs.Armstrong
Informace, že si Madonna pohrává s myšlenkou vyjet v létě 2006 opět na světové turné, se objevila
již 6.června 2005. Madonna sama o svých záměrech promluvila v pořadu The View americké televize ABC. Ten den veřejně potvrdila i skutečnost, že na podzim toho roku vydává taneční album Confessions On A Dance Floor, z něhož by mělo nové turné převážně čerpat. Podle svých slov má Madonna náladu tancovat. Na 100% byla koncertní šňůra potvrzena 9.února 2006, kdy Madonna v rozhovoru s Ellen DeGeneresovou pronesla: "Už to nedokážu držet v tajnosti. Tohle léto vyjedu na turné." Necelé dva týdny na to se na MTV objevily informace od choreografa Jamieho Kinga, že Madonna chce být na nastávajícím turné co nejblíž fanouškům, kteří se mají těšit na intimní zážitky a více interakcí. "Proměním svět v jeden velký taneční parket," řekla Madonna o novém turné, které navštíví města po Severní Americe, Evropě a Japonsku. Nacvičování velkolepého divadla začalo první březnový týden. Víkend před premiérou se v Los Angeles konaly první zkoušky v kostýmech. V neděli 21.května se pak konala velkolepá šou prvě před diváky. Madonna tak opět potvrdila svou neotřesitelnou pozici královny koncertů.
Nás Čechy samozřejmě nejvíce rozrušil článek Victorie Newtonové v britském bulvárním plátku The Sun ze 17.února. Píše se v něm, že Madonna tentokrát navštíví i Česko a Rusko, dvě východní země, kde zatím ještě nekoncertovala. Pak informovalo v pátek 24.března o Madonnině údajné návštěvě rádio Impuls. Mezi fanoušky to vyvolalo nevídanou eufórii, šílenství a radost. O to větším šokem byl oficiální seznam navštívených měst, který se objevil 3.dubna. Praha v něm není. Agentura Interkoncerts však mlží. Další zlom přišel v den premiéry, kdy si první fanoušci měli možnost koupit tourbook. V ní je totiž vytištěný seznam zastávek turné, na jehož konci obě města stojí. Konec všem spekulacím přišel až ve čtvrtek 1.června, kdy se na webu www.interkoncerts.cz objevila oficiální zpráva potvrzující Madonnin koncert 6.září v Sazka Areně. Bude to historicky první koncert nejslavnější zpěvačky světa v bývalém tzv. východním bloku. 6. září se bezesporu zapíše navždy do našich pamětí jako den D. Podle toho také vypadal prodej vstupenek v pátek 16.června v neuvěřitelných 1.15 na terminálech Sazky, kterými jsou v té době jen velké čerpací stanice. Ty byly v obležení fanoušků již od odpoledne. Vyprodáno bylo za necelou hodinu. 20.června pak byl přidán ještě druhý koncert na 7.září. Ten byl vyprodán do dvou hodin. Fanoušky mířící na Madonniny koncerty v Praze najdete na této stránce a v diskuzním fóru. Přidejte se k nám!
Stejně tak budou v Galerii shromažďovány veškeré fotky přímo z koncertů. Chcete-li přispět svými obrázky nebo příběhy, napište email. Vaše fotky se objeví v sekci Fanoušci.
SETLIST
Setlist je anglický termín pro seznam písniček, se kterými Madonna během koncertů svého turné vystoupí. The Confessions Tour je složeno z těchto písniček:
Future Lovers / Get Together / Like A Virgin / Jump // Live To Tell / Forbidden Love / Isaac / Sorry / Like It Or Not // I Love New York / Ray Of Light / Let It Will Be / Drowned World (Substitute For Love) / Paradise (Not For Me) // Music / Erotica / La Isla Bonita / Lucky Star / Hung Up
Celá šou se skládá ze čtyř hlavních sekcí, které nesou názvy Equestrian, Urban Bedouin, 70's Glam Rock a poslední prostě jen Disco. První dějství je jezdecké, Madonna v černé kůži, s bičem a na obrazovkách běží Kleinova videa natočená během focení pro tourbook. Rockovější Like A Virgin zazpívá Madonna tančící kolem tyče. Druhé dějství zahajuje ukřižovaná baladou Live To Tell s obrázky trpících dětí promítaných na okolních obrazovkách. Isaac s Yitzhakem Sinwanim nebo Drowned World (Substitute For Love) zaznějí v podobě, jak je známe z alba. V krásném novém akustickém provedení si užijeme smutnou Paradise (Not For Me). Nemalého zrychlení se dočkala romantická skladba La Isla Bonita. Další naprosto přepracovanou písničkou je hit Erotica v poslední diskotékové části. Zazní v ní i slova z demo nahrávky You Thrill Me. Na závěr celé šou zazpívá Madonna svůj obrovský světový hit Hung Up tak, jak jej známe z propagačních vystoupení k novému albu.
KOSTÝMY
Celkem 400 kusů kostýmů pro The Confessions Tour připravil známý Jean-Paul Gaultier. Madonna se v lednu po letech vydala oslovit přítele Gaultiera do Paříže osobně. 12.května se objevily některé skicy jeho návrhů ve francouzských novinách Libération, kde se Jean-Paul svěřil i s tím, že připravena jsou i trička s nápisem "I Love..." a název města, kde se právě vystupuje. Ta nakonec použita vůbec nebyla.
ČÍSLA
4 jeviště s plochou dohromady 5.000 čtverečních stop, 1.000 hodin nacvičování po déle než 12 týdnů, 27 vystupujících včetně Madonny, hudebníků a 22 tanečníků, 106 zaměstnanců v týmu, 253 masáží pro tanečníky, 40 stop široká točna uprostřed jeviště, 1 disko krucifix, 4 stopy nejkratší vzdálenost Madonny od diváků, 70 tun zařízení na hlavním pódiu, 24 kamionů cestujících s vybavením od města k městu, 18 dodávek a dalších aut, 2 soukromá letadla, 280 yardů obvazů, 400.000 wattů výkonu na jedno představení, 8 zlomených kostí Madonny pod rentgenem při Like A Virgin, 7 výměn kostýmů, 30 modelů od Gaultiera, 8 párů Madonniných bot, 1 šperk - diamantový a ametystový náhrdelník značky Chopard, 1 trnová koruna s 50 trny od Cotters Church Supply, 24 palců v pase Madonny, 4 pomocníci na převlékání Madonny, 10 liber vážící opasek, 4.000 krystalů značky Swarovski v něm zasazených, 34 sponek do Madonniných vlasů, 3 účesy, 2 výměny řas, dohromady všeho všudy 200 tun.
LondýnPařížAmsterdamŘímPraha
VSTUPENKY


Za naskenování vstupenek děkuji Fenkovi a Martině.
ODKAZY
The Confessions Tour - oficiální stránky turné - www.confessionstour.com
Madonna - Madonnin oficiální web - www.madonna.com
Icon - Madonnin oficiální fanklub - www.iconmadonna.com
Interkoncerts - agentura pořádající pražský koncert - www.interkoncerts.cz
Ticketpro - prodejce vstupenek - www.ticketpro.cz
Sazkaticket - prodejce vstupenek - www.sazkaticket.cz